PAMÁTKY
DOMY NA NÁMĚSTÍ A PĚŠÍ ZÓNĚ
OBCHODNÍ A NÁJEMNÍ DŮM JOHANNA (HANSE) STOCKERA
ZPĚT NA VÝPIS

Obchodní a nájemní dům Johanna (Hanse) Stockera
Veřejnosti přístupné pouze v rámci provozu zde sídlících podniků.
Obchodní a nájemní dům Johanna (Hanse) Stockera navržený mohučským architektem Reinholdem Weissem v roce 1913.
Syn truhláře Johann (Hans) Stocker, pocházející z vesnice Okrouhlá, začínal jako obyčejný krejčí. Nejprve hledal štěstí na různých místech Chebska, když se jako osmadvacetiletý rozhodl usadit ve městě Chebu. Zřídil si zde krejčovskou dílnu a obchod s dámskou a pánskou konfekcí, který svou pílí ustavičně rozšiřoval a zveleboval. Než přistoupil k splnění svého životního snu, tedy k vybudování vlastního módního domu, provozoval jeden ze svých obchodů v ulici Svobody čp. 8, který však jeho podnikatelským záměrům přestal záhy vyhovovat. V roce 1912 se rozhodl pro výstavbu obchodního a nájemního domu na rohu ulice Svobody a Evropské. O rok později realizovaná stavba podle plánů architekta Reinholda Weisse z Mohuče vnesla do prostředí maloměsta záblesk moderního a velkého světa.1 Mohutná nárožní budova se svým architektonickým výrazem hlásila ke klasicizujícímu proudu tehdejší architektury. Rytmus průčelí určovaly polygonální arkýře, zakončené balkony s filigránovým kovovým zábradlím. Nárožní arkýř byl završen dnes chybějící kupolí, která je patrna ještě na fotografiích z 50. let 20. století. Parter a první patro členily vysoké výkladní skříně. V přízemí domu módy se nacházely prodejní prostory přístupné pouze vchody z ulice. Do prvního patra umístil architekt další prodejny, místnost ke zkoušení oděvů, sklad a kanceláře, do druhé části budovy pak dílny a pokoje. Druhé patro i s lékařskou ordinací bylo obytné. V třetím patře se již nacházely pouze byty. Po válce si zde v roce 1964 zřídil plzeňský podnik Obuv samoobsluhu s obuví a koženou galanterií. V roce 2009 byl dům pro svou nespornou architektonickou kvalitu zapsán na seznam nemovitých kulturních památek ČR. Que procedit, s. 143-146.
Autoři textu:
Zbyněk Černý – Karel Halla – Hana Knetlová
Literatura:
Zbyněk Černý, Cheb v době secese / Eger in der Zeit der Sezession, Cheb 2006, s. 53, 56-57.
Projekt:
Reinhold Weisse
Zobrazit více