PAMÁTKY
DOMY NA NÁMĚSTÍ A PĚŠÍ ZÓNĚ
DŮM HEINRICHA WELZELA / KINO GLORIA PALAST
ZPĚT NA VÝPIS

Dům Heinricha Welzela / Kino Gloria Palast
Veřejnosti přístupné pouze v rámci provozu zde sídlících podniků.
V 70. letech 19. století se na stavební parcele Michaela Fischera nacházela malá hospodářská budova. V roce 1887 zakoupil Fischerův pozemek velkoobchodník s vínem Heinrich Welzel. O dva roky později pro něj připravil stavitel Carl Haberzettl plán dvoupatrového obytného a obchodního domu, který předložil již mnohokráte uplatněné řešení se zdůrazněnými postranními rizality. Zajímavostí je, že Haberzettl vyprojektoval pro Welzela také rozsáhlé sklepení, jež se rozprostíralo pod celým pozemkem prakticky až k dnešní ulici Dukelská. Podzemí prostory sloužily k uskladňování sudů s vínem. V přízemí se pak nacházely obchody, mimo jiné i vinotéka. V roce 1936 skoupila od Welzelových dědiců vlastnické podíly Hildegarda Heinzová a stala se tak majitelkou objektu i rozsáhlého pozemku. Ve stejném roce začal uskutečňovat Rudolf Seidl svůj záměr na výstavbu kina Gloria Palast, jehož budovu situoval do prostoru dvora. Ačkoliv Zemský úřad v Praze provozování biografu zakázal, místní správní orgány jeho vybudování a následný provoz schválily. Spolu s jeho výstavbou došlo k rozsáhlým úpravám obytného domu, který byl mimo jiné zvýšen o jedno patro. Budova, sloužící jako vstup do kina, obdržela průčelí čerpající z rejstříku meziválečné puristicko-funkcionalistické architektury. Projekt výstavby kina a přestavby domu připravila františkolázeňská stavební firma Ing. Franz J. Prosch und Karl L. Prosch. V roce 1947 přešly objekty do národní správy. Sklepení, využívána jako válečný kryt, byla postupně zasypána a vlastní budova kina demolována odstřelem. V roce 1964 se začalo uvažovat o tom, že hlavní budova bude přestavěna na kulturní dům. Přednost ovšem dostal Dům oděvů Ohře (později Tón), který byl uveden do provozu v roce 1967. Při té příležitosti došlo k úpravám parteru a průčelí, kde byla osazena nová okna.
Autoři textu:
Zbyněk Černý – Karel Halla – Hana Knetlová
Literatura:
Zbyněk Černý – Karel Halla – Hana Knetlová, Que procedit. Historie pěší zóny v Chebu / Geschichte der Fussgängerzone in Eger, Město Cheb 2010, s. 109-113.
Projekt:
Carl Haberzettl / Franz J. Prosch a Karl L. Prosch
Přestavby:
1936
Zobrazit více
