PORTÁLY MĚSTA CHEB
OFICIÁLNÍ WEB MĚSTA CHEB
TURISTICKÉ INFOCENTRUM
NADAČNÍ FOND HISTORICKÝ CHEB
KULTURNÍ CENTRUM SVOBODA
ZÁPADOČESKÉ DIVADLO CHEB
MĚSTSKÁ KNIHOVNA V CHEBU
PAMÁTKY
DOMY NA NÁMĚSTÍ A PĚŠÍ ZÓNĚ
BUDOVA ČESKÉ ESKOMPTNÍ BANKY A ÚVĚROVÉHO ÚSTAVU
ZPĚT NA VÝPIS
Budova české eskomptní banky a úvěrového ústavu
Veřejnosti přístupné pouze v rámci provozu zde sídlících podniků.
Budova České eskomptní banky a úvěrového ústavu (Böhmische Eskompte Bank und Creditanstalt) je po architektonické stránce bezesporu nejvytříbenější a nejpůsobivější stavbou tehdejší Bahnhofstrasse (dnes ul. Svobody). Navrhl ji významný pražský německý architekt prof. Friedrich (Fritz) Lehmann.[1] Jinak poklidné impozantní stavbě propůjčuje dynamiku zaoblené nároží vybíhající před líc východního průčelí. Architekt se zde zjevně nechal inspirovat expresionistickou architekturou Ericha Mendelsohna, zejména jeho obchodním domem Petersdorff ve Vratislavi (1927). Nároží podpírá mohutná socha Atlanta od chebského sochaře Johanna Adolfa Mayerla. Za ní se otevírá vchod do budovy, přesněji do někdejších bankovních prostor. Stavbu korunuje výrazná hlavní římsa s dekorem připomínajícím římské číslice. Moderní budova eskomptní banky završila stavební činnost v oblasti křižovatky ulic Svobody a Májové. Dravému kapitálu musel ustoupit jednopatrový dům čp. 20, jehož demolicí byla definitivně udělána tečka za původní zástavbou nacházející se v oblasti nově budované ulice Bahnhofstrasse. Po válce se zde nacházela vojenská správa. Poté zde sídlila cestovní kancelář Čedok.
Autoři textu:
Zbyněk Černý – Karel Halla – Hana Knetlová
[1] K autorství blíže Zbyněk Černý, Friedrich Lehmann a Česká eskomptní banka v Chebu. Kdo chce na ulici stavět, musí mít mnoho mistrů, in: Sborník muzea Karlovarského kraje 18 (2010), v tisku.
Literatura:
Zbyněk Černý – Karel Halla – Hana Knetlová, Que procedit. Historie pěší zóny v Chebu / Geschichte der Fussgängerzone in Eger, Město Cheb 2010, s. 87-90.
Projekt:
Friedrich (Fritz) Lehmann
Zobrazit více
Sdílet
ADRESA
