PORTÁLY MĚSTA CHEB
OFICIÁLNÍ WEB MĚSTA CHEB
TURISTICKÉ INFOCENTRUM
NADAČNÍ FOND HISTORICKÝ CHEB
KULTURNÍ CENTRUM SVOBODA
ZÁPADOČESKÉ DIVADLO CHEB
MĚSTSKÁ KNIHOVNA V CHEBU
PAMÁTKY
DOMY NA NÁMĚSTÍ A PĚŠÍ ZÓNĚ
DŮM CHRISTOPHA KATHOLINGA
ZPĚT NA VÝPIS
Dům Christopha Katholinga
Veřejnosti přístupné pouze v rámci provozu zde sídlících podniků.
V roce 1866 přichystal stavitel Adam Haberzettl pro městského řezníka Christopha Katholinga projekt dvoupatrového obytného domu čp. 533. Haberzettl zde užil takřka shodný koncept jako v případě sousedního domu Georga Lohra. Přikoupením Lohrova pozemku byl však původní záměr upraven a stavba se rozšířila o dvě okenní osy, čímž došlo ke spojení obou sousedních objektů. V přízemí rozšířené části se nacházel průjezd, nad ním pak v obou patrech pokoje. Ještě neproběhla ani kolaudace dokončené budovy a Katholing již žádal o další stavební změny, když z průjezdu hodlal udělat pokoje a ve dvoře přistavět v místě výjezdu koňské stáje. Rok 1871 přinesl další rozšíření domu o nepravý rizalit, tentokrát na opačně straně budovy, kam situoval stavitel průjezd do dvora. V důsledku těchto stavebních změn došlo k poněkud nelogickému rytmizování a členění celého průčelí. Zajímavé je, že Adam Haberzettl navrhoval ponechat původní i nové atiky nad nepravými rizality, čímž evidentně promýšlel fasádu v kontextu vedlejšího objektu. Výsledné průčelí je, podobně jako u zmíněné sousední budovy čp. 532, nanejvýš příznačné pro pozdní tvorbu Adama Haberzettla, jež se vyznačovala zejména syntézou gotických a renesančních prvků. V roce 1883 koupil dům Michael Uhl, pekařský mistr, který si vzápětí zřídil ve dvorních budovách vlastní pekárnu. Jeho živnost pak převzal syn Johann, který podnik neustále rozšiřoval. Po druhé světové válce se v přízemí budovy nacházel obchod s galanterií a prostory n. p. Bazar. V roce 1968 nechal podnik Hotely a restaurace vyhotovit projekt na adaptaci přízemních prostorů pro cukrárnu Monika. Roku 1970 zde byla otevřena prodejna bižuterie.
Autoři textu:
Zbyněk Černý – Karel Halla – Hana Knetlová
Literatura:
Zbyněk Černý – Karel Halla – Hana Knetlová, Que procedit. Historie pěší zóny v Chebu / Geschichte der Fussgängerzone in Eger, Město Cheb 2010, s. 67-69.
Projekt:
Adam Haberzettl
Zobrazit více
Sdílet
ADRESA
