PAMÁTKY
DOMY NA NÁMĚSTÍ A PĚŠÍ ZÓNĚ
CAFÉ WALLENSTEIN
ZPĚT NA VÝPIS

Café Wallenstein
Veřejnosti přístupné pouze v rámci provozu zde sídlících podniků.
V roce 1873 vypracoval pro pekařského mistra Adama Blechschmida civilní inženýr Johann Siegl návrh třípatrového domu se středním rizalitem. Budova o dvanácti okenních osách, zkolaudovaná následujícího roku, se rozkládala na místě dvou starších budov čp. 76 a 77. Manželé Blechschmidovi zde zřídili restauraci a kavárnu, která plnila důležitou roli v kulturně-společenském prostředí Chebu. Pozdější název Valdštejn (Café Wallenstein) obdržela kavárna dočasně již v roce 1884, ale teprve za nového majitele Franze Rotha (od roku 1903) se její název ustálil.[1] V roce 1909 bylo ve dvoře budovy zřízeno první chebské kino „Central-Theater“, jež o tři roky později převzal dlouholetý nájemce Max Prager. V roce 1912 nechal nový majitel Johann Kaspar Ott kavárnu přestavět v „moderním vídeňském duchu“.[2] Tehdy již proslulou a bezesporu nejoblíbenější kavárnu ve městě koupili v roce 1931 manželé Karl a Maria Gutovi. Karl Gut, známý mariánskolázeňský stavitel, připravil ještě v témže roce projekt její rozsáhlé přestavby. O rok později byla adaptace budovy dokončena, i když v poněkud skromnějším měřítku. Uliční průčelí získalo moderní funkcionalistický ráz s výrazným horizontálním členěním. Obklad leštěným travertinem v délce prvního patra pak dodal budově prvek exkluzivity. V přízemí se nacházela světlá a prostorná kavárna, na kterou ve dvorním traktu navazovala jídelna ve „stylu Valdštejnovy doby“ a pravá chebská pivnice. Do prvního patra byla situována kavárna s koncertním sálem, prostory pro karetní a šachové hry a konečně rozsáhlý biliárový sál. Po válce byla budova znárodněna a v roce 1952 připadla ministerstvu národní obrany. Dům armády byl i nadále provozován jako restaurační a ubytovací zařízení (restaurace Dukla). Dnes je objekt v soukromém vlastnictví.
Autoři textu:
Zbyněk Černý – Karel Halla – Hana Knetlová
[1] Karl Siegl, Kaffee und Gastwirtschaft Wallenstein, Eger b. d., s. 10–11.
[2] Zbyněk Černý, Valdštejnská tradice v městě Chebu, in: Vzestup a pád „proradné šelmy“. Albrecht z Valdštejna a Cheb, Cheb 2007, s. 64–65.
Literatura:
Zbyněk Černý – Karel Halla – Hana Knetlová, Que procedit. Historie pěší zóny v Chebu / Geschichte der Fussgängerzone in Eger, Město Cheb 2010, s. 125-128.
Projekt:
Johann Siegl / Karl Gut
Přestavby:
1932
Zobrazit více
