PORTÁLY MĚSTA CHEB
OFICIÁLNÍ WEB MĚSTA CHEB
TURISTICKÉ INFOCENTRUM
NADAČNÍ FOND HISTORICKÝ CHEB
KULTURNÍ CENTRUM SVOBODA
ZÁPADOČESKÉ DIVADLO CHEB
MĚSTSKÁ KNIHOVNA V CHEBU
TRASY
PĚŠÍ ZÓNA
ZPĚT NA VÝPIS
Pěší zóna
Umělecký artefakt je součástí projektu rekonstrukce chebské pěší zóny v letech 2009–2010. Brána času představuje dveře do již neexistujícího domu, který stál na tomto místě. Zde se středověký Cheb otevírá industriální době a budoucnosti. Kolem své osy se artefakt otáčí nenápadně – za 24 hodin o 180 stupňů. O půlnoci je v poloze „zavřeno“. V pravé poledne, v poloze „otevřeno“, se bok artefaktu nesoucí letopočet 1061 spojí s časovou osou s nejvýznamnějšími daty z historie Chebu. Ta se line celou pěší zónou až po rok 2011: 950 let doložené existence Chebu. Artefakt je 9 metrů vysoký, 2 metry široký a váží 3,5 tuny.
Když se v polovině devatenáctého století Chebané rozhodovali jak spojit srdce středověkého Chebu s technickou novinkou té doby, železnicí, rozhodli se to udělat razantně. Na jižním konci náměstí zbourali dva domy a vedli tímto průrazem nový výpravný bulvár k nádraží. Vyskytla se tu ale malá chyba. Nový rovný bulvár ústil na náměstí z jihu. Náměstí ale bylo skloněno na sever. Takže průhled novým bulvárem nemířil na Špalíček, ale do jeho střech. Jako byste z pěkné fotografie polovinu ustřihli. S takovou chybou se ale tehdejší stavitelé nesmířili. Hned věděli, co si počít. Použili starodávné řešení, které se v urbanistické kompozici označuje jako point de vue, pohledový uzávěr, nebo akcent. Zkrátka umístili do průhledu na náměstí sochu, aby se bylo na co novou ulicí dívat. Ten, kdo přicházel z nádraží do středu města, kráčel nejprve k soše imperátora a teprve když prošel kolem něj, otevřel se mu pohled na chebské náměstí v celé jeho kráse. Císař Josef II. to ale neměl lehké. Z politických důvodů byla jeho socha napadána, hanobena, musela být hlídána, a nakonec byla po vzniku Československa jako symbol habsburské monarchie úplně odstraněna.
Když Atelier A 69 zvítězil v roce 1999 s návrhem úprav celé pěší zóny, upozornil na skutečnost, která už dlouho nikomu nebyla zřejmá. A to, že když odstraní nesmyslné betonové květináče a plakátovací sloupy z osy pěší zóny a obnoví průhled ulicí, objeví se opět starý problém – propadlý horizont náměstí. Předpokládali, že se funkce pohledového uzávěru obnoví stavbou nového artefaktu, který stejně jako socha císaře vytvoří point de vue. Projekt inicioval sochařskou soutěž, které se s návrhem Brána času zúčastnil profesor Marián Karel. Brána času byla přesně tím, co koncepce pěší zóny potřebovala, kompozičně i symbolicky. Přes tvarovou jednoduchost má dílo Mariana Karla neuvěřitelnou obsahovou bohatost a spoustu souvislostí. Nejen, že to je monumentální abstraktní kinetická plastika mezinárodně uznávaného umělce. Je to i jakýsi moderní orloj. Jsou to abstrahované dveře už neexistujících domů, je to symbol městské brány.
Všimněte si, že okno sv. Mikuláše v severním konci náměstí je větší než lecjaký dům. Je symbolem chrámu, víry. Stejně tak ohromné dveře v jižním konci náměstí v místě průrazu jsou symbolem nové cesty do industriální epochy, do éry rozumu. Občas slýcháme stesky, že současná moderní architektura nespolupracuje s jinými výtvarnými směry jako architektura klasická, kde nebylo rozdílu mezi architektem, sochařem, malířem. V případě chebské pěší zóny do sebe zapadly umělecké ambice architektů, sochaře, designérů, grafických desig- nérů i nových směrů, jako je například pixel art. JWA69
Zobrazit více
Sdílet
